Letošní Den učitelů již prošel, přesto si dovoluji vystavit pár psaných i kreslených vtipů o škole i učitelích. Snad tím někomu připomenu jeho mládí a radosti spojené se školním věkem. Někomu třeba i nějakou vzpomínku na jeho učitele …
*** „Pane řediteli, jdu si stěžovat, Novák z 9.B mi řekl, že vypadám jako stará kráva.” „Zasloužil by pár facek, už kolikrát jsem mu říkal, že nemá soudit lidi podle toho, jak vypadají.”
*** "Paní učitelko, já s vámi taky nejsem často spokojený, ale už jsem kvůli tomu někdy volal vašim rodičům?"
*** Pepíček dostane za trest napsat stokrát "Nebudu tykat paní učitelce." Pepíček to napsal dvě stě krát, tak se ho učitelka zeptala, proč to napsal tolikrát. Pepíček odpoví: "Jsem ti chtěl udělat radost..."
*** Klepaní na nebeskou bránu. Svatý Petr zakřičí: "Co je?" "Neříká se CO JE, ale KDO JE!" "Bože, zase učitelka!"
*** Učitelka napsala žákovi do žákovské knížky: "Smrdí, umývat!!!" Otec odepsal: "Učit, nečuchat!!!"
*** Ve čtvrté třídě se píše písemka z matematiky. Franta pošeptá Karlovi: "Ten učitel je ale debil." Učitel na to zareaguje slovy: "Nenapovídej Franto, Karel na to musí přijít sám!"
*** Čtyři studenti se před zkouškou vydali na chatu na chlastačku. Samozřejmě přípravu na zkoušku podcenili. V pondělí ráno před zkouškou chtěli zachránit to, co se ještě dalo. Zavolali tedy profesorovi s omluvou, že u auta píchli kolo, mají defekt a asi nestihnou zkoušku. Profesor, správný člověk, jim vyhověl a zkoušku o dva dny odložil. Studenti se na posunutý termín připravili vzorně. Profesor je rozsadil do čtyř místností a rozdal jim zadání se dvěma otázkami. První za 10 bodů byla z učiva a byla jednoduchá. Druhá za 90 bodů zněla: "Které kolo?"
Koza mečí,
ovce bečí,
čmelák bzučí,
kráva učí...
*** „Pane profesore, jak bude vypadat test?”
„No... dostanete papíry a tam budou otázky.”
*** Paní učitelka se ptá dětí: „Máte někdo rád hudbu?” Zvednou ruku čtyři žáci a paní učitelka jim řekne: „Bezvadný, vyneste ten klavír z přízemí do druhého patra.”
*** „Slyšel jsem, že jste vymyslel vakcínu,” povídá profesorovi student s neskrývaným obdivem nad jeho znalostmi. „Ano, to je pravda,” odpovídá vědec. „Příště mám v úmyslu vyrobit vak hliníku.”
***„Zapomněla jsem v kabinetě glóbus, ale to nevadí. Horáčku, pojď k tabuli a pomalu se otáčej kolem své osy.”
*** V hodině učitelka vykládá látku: „Děti, ví někdo z vás, co je to pštros?”
*** Ani jeden žák to neví, a tak vysvětluje: „Pštros je taková velká slepice, velká asi jako já.”
*** Kdyby hloupost kvetla, moje třída je botanická zahrada.
*** Učitelka se nedopatřením dostane do pekla. Bloumá, rozhlíží se, nakonec si zaleze do koutku a pozoruje cvrkot, až ji tam najde při kontrole Lucifer: „Proboha, ženská, co tu děláte, tohle je nějakej renonc, vy přeci patříte do nebe. Tohle je peklo.” „Peklo? A já myslela, že to je velká přestávka.”
*** Proč tolik učitelů kouří? Protože jim to zapaluje.
*** Otec: „Nechci nic říkat, Petře, ale co sis to přivedl domů za ochechuli?” Syn: „To je naše učitelka, chce si s tebou promluvit.
*** Matka okřikla dceru, která hodila žebrákovi celou stokorunu: „To mu musíš dávat tolik?!" „Ale, mami, vždyť je to můj třídní učitel!"
*** Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká: "Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí." Student se zvedl s odpovědí: "Tak já letim." Čímž samozřejmě pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně. Proto mu dává poslední otázku: "Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?" Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem. Profesor vítězoslavně: "No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem." Student neváhá: "Vždyť jo, každý si vybere to, co mu chybí." Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle ho pryč. Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s otázkou: "Pane profesore, Vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku..."
.jpg)
*** „Žáci, přál bych si, abyste mi věnovali trochu pozornosti.“ „Věnujeme jí tak málo, jak jen umíme!“
*** Tento smutný příběh je o jedné učitelce z mateřské školky. Paní učitelka ve školce pomáhá dítěti obout si malé botičky. Oba tlačili, tahali, pořád se do těch bot nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podívá na boty a říká:
„Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.“
Tak se učitelka podívala a opravdu, bylo to tak. Paní učitelka zachovala klid, boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali tentokrát na správné nohy. Potom se chlapeček na botičky podívá a říká:
„To ale nejsou moje boty.“
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho aby na něho řvala: „To jsi nevěděl dřív?“ jak původně chtěla, tak s námahou zase botičky sundala a chlapeček říkal:
„To nejsou moje boty, to jsou boty mého bratra a máma mi je nechává donosit.“
Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. A když mu po té úporné námaze mu pomáhala do kabátu, tak se zeptala:
„Kde máš rukavičky?“
A chlapeček říká: „Já je mám nacpané v botičkách.“
Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc.
*** Probíhá velký školní ples. „Proč jste, pane profesore, nepřišel s manželkou?”
„No jistě. Celou dobu mám pocit, že jsem něco zapomněl!”
*** "Hledáte něco, pane profesore?" "Ano. Myslím, že jsem si tu někde zapomněl deštník!" "Vždyť ho máte v ruce." "Ach, děkuji vám, mládenče, nebýt vás, tak jsem odešel bez něj!"
Tak si myslím, že toho už je právě dost ...
.jpg)
Olda Suchoradský