Z mého počítače mi vypadla další vzpomínka. Tentokrát na revize knihovnického fondu, které proběhly v naší malé knihovně ve Mlýnci, kterou jsem 37 let vedl. Mrkněte se na tol, v čem se od sebe lišily …
Vsadím se, že při vyslovení slova revize naskočí každému „husí kůže“. Kdo nějakou kdy zažil, tak určitě ví proč. Použiji příkladu z vlastního života, z života dobrovolného knihovníka na malé obci na Jičínsku. Snad pro knihovníky, ale i další věci znalé čtenáře není třeba vysvětlovat k čemu a proč se čas od času taková pohroma stane.
Na samý úvod si dovolím svoji hodně zjednodušenou definici: Co je to revize. Jde o důkladnou fyzickou a obsahovou inventuru knižního fondu knihovny. Určitě by revize neměla být jen formální kontrolou, ale současně i posouzení morální hodnoty zkoumaného fondu. Z toho pak zákonitě vyplyne jeho průběžná redukce. Nazval bych ji spíš jako „omlazovací kůr“, která dává možnost vyřadit z fondu knihy opotřebované, nebo třeba vůbec nečtené, zastaralé a duplicitní. Takový závažný úkol vyžaduje dokonalou souhru celé skupiny lidí, kteří revizi provádějí. Za téměř 4 desítky let, co jsem byl dobrovolným knihovníkem vesnické knihovny ve Mlýnci na Jičínsku, jsem prožil tři revize. Každá z nich znamenala významný předěl v práci naší malé knihovny. Pokusím se své tvrzení vysvětlit a zároveň si přitom tak trochu i zavzpomínat.
První revize se uskutečnila na samém počátku mé knihovnické „kariéry“. O své nové činnosti jsem věděl málo, jenom z pohledu běžného čtenáře, kterým jsem byl od dětství. To ale bylo pro vedení knihovny opravdu málo. O tom mne přesvědčily pracovnice okresní knihovny, které strávily při probírce několika set starých knih ve dvou prastarých skříních v horku a špíně právě zrušené školy ve Mlýnci několik dní. Knížky prohlédly, poškozené a zastaralé vyřadily, zbylé zabalily a řádně zapsaly do seznamu. Obdivoval jsem pracovitost, kterou při této mravenčí práci osvědčily. Jejich příklad a dobře míněné rady, které mě do začátku předaly, mně pomohly překonat těžké učednické chvíle. Chce se mi trochu vzletně, ale pravdivě napsat, že právě díky jejich poctivé revizi a úsilí, se kterou ji dělaly, jsem se rozhodl pro službu knize na celý život.
Druhá revize byla až po dlouhých třiceti létech. Fond naší knihovny se rozrostl na několik tisíc svazků. Získané mnohaleté zkušenosti mne opravňovaly k názoru, že mne při revizi nemůže už nic překvapit. Jak jsem se však mýlil… Navíc revize probíhala jen pár měsíců po „sametové“ revoluci. Ta nová doba přinesla nutnost udělat něco s fondem budovaným v jiné společenské situaci. Mezi našimi čtenáři se přitom objevila obava, zda tady nepůjde o čistku jejich oblíbených knížek. Během revize jsem byl čtenáři zmocněn knížky „hlídal“ a nedovolil vyřazování těch, které si chodí do knihovny opakovaná rádi číst. Samozřejmě, že se jejich obavy nenaplnily a nic podobného se při této revizi nestalo. Odborně zdatná skupina knihovnic z okresní knihovny, v čele se samotnou její ředitelkou, odvedla vynikající práci. Musel jsem po létech znovu obdivoval vysokou odbornost, důslednost a pracovitost, s jakou byla revize pracovnicemi prováděna. Ač jsem si myslel, že jsme všeho znalým knihovníkem, navíc po řadě kontrolách při četných soutěžích, kterých jsme se s knihovnou účastnili, jsem se dost podivil, kolik nedodělků a nedůsledností v mé knihovnické práci při revizi profesionální knihovnice našly. Tato zcela nová zkušenost se pro mne stala impulsem v době kdy se mi zdálo, že ve své práci už nemám co zlepšovat. Navíc proběhla v době, kdy se zdálo, že malé knihovny na vesnici ztrácí svůj smysl i čtenáře a že není sila, která by je byla schopna podpořit a mnohé i zachránit.
Ta poslední - třetí revize, byla po dalších 15 létech. Opět pod patronátem městské knihovny, s odborně zdatnými pracovnicemi, které každou knížku vzaly do ruky a vážily, zda její fyzický stav i morální obsah má současným čtenářům ještě co říci. Teprve pak rozhodly, zda knížku ve fondu nechat, či vyřadit. Určitě to byla z dosavadních revizí ta nejnáročnější. Uplynulé roky přinesly naší venkovské knihovně mnoho změn. Vesnice se vylidnila a čtenáři věkově zestárli. Děti tu trvale již téměř nežijí a přijedou s chalupáři jen na pár týdnů v létě. Knižní fond rychle ztrácí aktuálnost a tím i zájem čtenářů. Nové knihy, většinou z darů čtenářů, jsou změtí různých žánrů i kvality. Jak udržet knihovnu v situaci, kdy ve většině okolních obcí již před několika lety zanikly? Úmorná práce trvala více než týden. Tentokrát bez obav i zájmu čtenářů. Asistoval jsem jako knihovník dobrovolně velké redukci fondu. Změť knížek, jimiž nejeden z regálů již dávno přetékal a čtenáři v něm zcela ztráceli orientaci a přehled, dostala znovu svůj řád a smysl.
Nové uspořádání v knihovně, téměř zrušené oddělení pro děti, které v knihovně jen ladem ležely. Více prostoru pro bylo dáno naučné literatuře a pro oblíbené časopisy. A tak i tentokrát se revize stala znovu startem k nové etapě v životě naší malé knihovny.
Vracím se ještě jednou k úvodní definici revize. Vidím velkou podobnost s inventurou v obchodě. Každá knížka musí být prohlédnuta, odznačena a rozhodnuto o jejím dalším osudu. Pracovnice musí překonávat nemalou fyzickou zátěž při vyhledání, manipulaci a vrácení knihy do regálu. To vše v prašném prostření, uprostřed horkého léta. Rozhodně to nebyla žádná zábava, spíše knihovnická dělničina. Byla náporem pro všechny zúčastněné - i pro knihovníka, jehož knihovna revizí procházela. Moje přítomnost byla při revizi nezbytná. Aktivně jsem se účastnil při rozhodování o dalším osudu knih v naší knihovně. Přitom jsem čerpal neocenitelné zkušenosti a rady profesionálních pracovnic, které revizi prováděly.
Revizí celý akt kontroly knihovny nekončil. Následují dodatečné revize postupně vracených knížek půjčených mezi čtenáři. Dohledávky knížek, které s v průběhu revize fondu v knihovně nenašly. Tento proces, trvající několik dalších týdnů završuje činnost, která je sice pro mnohé knihovníky noční můrou, ale zároveň i živou vodou, která probudí její další činnost, dokonce i její existenci. Po dobře provedené revizi získá knihovník přesná čísla o stavu knižního fondu ve své knihovně. Toho využije k argumentaci o posílení finanční podpory při jednání o budoucnosti knihovny na zastupitelstvu města. Je to zároveň příležitost k novému uspořádání a zpřehlednění knižního fondu čtenářům. Redukovaný fond dá vyniknout knížkám, které se v množství těch nečtených dosud skrývaly. V neposlední řadě je revize příležitostí k velkému úklidu a novému uspořádání celého provozu knihovny. To vše je šance, kterou dobrý knihovník vítá.
Konečnou tečkou je projednání zprávy o průběhu revize v zastupitelstvu obce, kde má knihovník na základě zjištěných skutečností příležitost požádat zastupitele o podporu při její další renovaci, změně obsahu knižního fondu. Má možnost zcela jednoznačně prezentovat rozsah své práce a přesvědčit o jejím významu pro město, obec i její občany.
Oldřich Suchoradský, knihovník Místní knihovny ve Mlýnci, o. Jičín
fotograqfie jsou z nově otevřené Městké knihovny v HK v čevnu 2013