Možná si říkáte, co že mám tak enormní zájem psát o kávě. Tak to není jenom moje vůle, ale spíše snaha zpojit se do apelu Coafé PESSOA poslat svoje úvahy o kávě v nejrůznějších pohledech a žánrech. Vzal jsem to jako výzvu a dnes předkládám čtenářům svůj třetí pokus. Slibuji, že to je pokus na toto téma poslední, neboť mám téma dokonale proprané a myšlenkově vyčerpané.
Jako srdcař mám od doktora doporučení, nepít denně víc než dvě, maximálně tři kávy. Kávu miluji a bez ní si připadám jako feťák bez drogy. Ona ta káva pro mne vlastně drogou je. Tak se nedá nic dělat, musím si přiznat, že jsem „závislák“. Závislák na kofeinu. Popíši, jak jsem jednou doporučení pana doktora silně porušil a dal si víc než třetí kávu. A co to se mnou udělalo?
Odborník říká, že za všechno může kofein. Díky němu se cítíme plní energie a mnohem méně upadáme do depresí. Kofein může dokonce zlepšit motorické dovednosti a schopnost učit se. Pokud náš obvyklý stimulant vynecháme, budeme rázem unavení, ospalí, pomalí, nemotorní a podráždění. Mohou se také dostavit bolesti hlavy a pokles krevního tlaku. Odborníci zjistili, že někteří lidé, kteří kofein úplně vynechali, jsou více náchylní k virovým onemocněním, jako je například chřipka. Projevuje se u nich častá nevolnost či zvracení. K tomu se může dostavit i bolest či ztuhlost kloubů a svalů. Nikotin v mozku stimuluje funkce, které prodlužují naši výkonnost. Oddaluje se únavu a snižuje i pocit chladu. Při časté konzumaci můžeme mít noční můry. Mohou se projevovat závratě, motání a hlavy. Objevit se ale mohou i poruchy vidění. Abstinenční příznaky nejsou nějak překvapivé. Objevuje se u nich vyčerpanost, sklíčenost, podrážděnost a dochází například i k poruchám soustředění.
Teorie už asi docela stačí a teď má vlastní zkušenost. Jako oslavu DNE KÁVY proběhla kdysi v Café Pessoa přednáška, spojená s ochutnávkou kávy nejrůznějších druhů. Byla zajímavá, včetně těch ochutnávek. Já jsem tak nějak v tom soustředění zapomněl na doporučení svého lékaře a pilně jsem jednotlivé druhy kávy ochutnával. Přiznám se, že jsem odlišil různost chutě pouze u těch prvých dvou druhů. Pak mně to bylo docela jedno a všechny mně chutnaly docela stejně a dobře. Ochutnávek bylo hodně a já v nich vytrvale a dál pokračoval. Po nějakém čase jsem začal na sobě cítit, že je něco špatně. Celý prostor se mně začal před očima houpat, později dokonce točit. V životě jsem se nějak nadmíru nikdy neopil. Ale teď jsem měl prvně pocit, že se mně to konečně dokonale podařilo.
Přednáška skončila a já se vypotácel na ulici. Držel jsem se při zdi a pomalu se šoural na zastávku MHD u Grandu. Došla mně jedna známá účastnice přednášky a když viděla, jak na tom jsem, ujala se mně a dovedla mně nejen za zastávku, ale vybrala i patřičný spoj, jela také tím směrem. Já bych sám vůbec nebyl schopen vybrat ten správný. Když jsem došel domů, mlela mně huba jako kolovrátek. Manželka byla vyděšená, co jsem to kde vypil, že jsem tak silně přebral. Marně jsem se jí snažil přesvědčit, že nic nebylo, že jsem pouze ochutnával různé druhy kávy.
Noc byla dlouhá, skoro jsem nezamhouřil oči. Srdce mně tlouklo na poplach, ale vydrželo. Dožil jsem se rána, ale získal jsem zcela konkrétní varování. Pozor na kávu! Hlavně na některé její druhy. Ale jaksi nevím, na které. Poznámky při popíjeni jsem si totiž žádné nedělal.
Olda Suchoradský