DOSTAL JSEM E-MAILEM ZAJÍMAVÝ PŘÍSPPĚVEK K OTIŠTĚNÍ O ZPĚVAČCE JANĚ RYKLOVÉ, KTEROU JSME OBA UČILI V KŘINMCI NA ŠKOLE A JE DNES SVĚTOZNÁMOU OPERNÍ I MUZIKÁLOVOU ZPĚVAČKOU.
V rámci koncertů klasické hudby XVIII. ročníku Vrch labského hudebního léta jsem navštívil v neděli 17.července 2022 Klášterní kostel sv. Augustina, abych byl přítomen vystoupení mladé sopranistky Mg A. Jany Ryklové a varhaníka Viktora Darebného.
Vůbec nenadsazuji, uvedu-li, že jsem byl opravdu nadšen. Výkony obou interpretů snesou srovnání s výkony umělců na pomyslných nejvyšších příčkách.
Nadanou pěvkyni, s hlasem značného rozsahu, dobře znám nejenom z vystoupení na festivalu Foerstrovy Osenice, kde zpívá sopránová sóla při mši v osenickém kostele, ale také ze Svatovítské katedrály, kdy účinkovala se spojenými německými sbory (sbm. Bernd Radoch), jakož i ze sólové interpretace skladeb v souboru Trio di Praga (housle Alexander Shonert, klavír Marina Kantor) a třeba i ze spolupráce se smíšeným pěveckým sborem Jizeran ze Semil u příležitosti jejich jubilea.
Bylo by toho všeho daleko více, nestačily by mně k tomu ani tři osmerky papíru, takže jednoduše podle mého – cum laude – jak jinak.
Letos při Haydnově mši Missa brevis Sti Joannis de Deo právě v osenickém kostele Narození Panny Marie v doprovodu liturgie sbory Hlahol a Jizeran Semily uvedla sopránové sólo a po mši ještě známý Foerstrův chvalozpěv Ave Maria, bez něhož si festival nedokážu ani představit.
A nyní se jakýmsi obloukem dostávám k programu vrchlabského koncertu. Zaměřím se na stěžejní díla, v tomto případě na Dvořákovy Biblické písně, op.99 (s texty z Bible kralické), které Mistr vytvořil během svého pobytu v Americe, když krátce předtím jej zastihly zprávy o úmrtí nejvýznamnějších současníků na poli hudební tvorby (Čajkovskij, Gounod), jakož i zprávy z domova, kdy umíral jeho osmdesátiletý otec.
Sopranistka s jasným úmyslem vybrala z deseti zpěvů následující, a to: Slyš, ó Bože – Bože! Píseň novou, Slyš, ó Bože, volání mé, Při řekách babylonských a Zpívejte Hospodinu, jež zazpívala s mimořádnou niterností a intimností tak, jak si skladatel představoval. Nádherné! V programu zaznělo i moteto (kratší chrámová skladba) s názvem Exsultate, jubilate, jako jedno z nejkrásnějších duchovních děl W. A. Mozarta, jež umělkyně interpretovala v duchu autorova zřejmého předpisu, tedy v rychlém tempu a s ohromujícími skoky. Posluchači se dále zaposlouchali do skladby G. F. Händla O hätt ich Jubals Harf (Ach, kdybych měl Jubalovu harfu), vyslechli skladbu Ave Maria z opery Sedlák kavalír P. Mascagniho a též Verdiho Modlitbu z opery Síla osudu Du hohe Himmels königin.
Jana Ryklová vyučuje na Mezinárodní konzervatoři v Praze sólový zpěv a se svou nadějnou žákyní, Sabinou Elenou Müllerovou (host koncertu), společně uvedly známou skladbu A.L.Webbera Pie Jesu, jakož i jednu ze slok hymnu Sacris solemniis s názvem Panis Angelicus (Andělský chléb) s doprovodem varhan. Opět výtečně!
Jana Ryklová se svým kvalitním lyrickým koloraturním hlasem velkého rozsahu, se mimořádně zhostila i sopránové árie hlavní ženské postavy Florie Toscy z druhého dějství opery G. Pucciniho Tosca názvu Vissi d´arte. Ostatně, první verše v překladu: „Žila jsem pro své umění, žila jsem pro hudbu…“ - jsou více než výmluvné.
Viktor Darebný se nejprve učil hře na varhany u vrchlabského rodáka MgA. Michala Hanuše, potom vystudoval Konzervatoř v Pardubicích a též Hudební a taneční fakultu AMU v Praze. Je korepetitorem Učitelského smíšeného pěveckého sboru Tyl v Kutné Hoře (v němž jsem byl také aktivním barytonovým zpěvákem v letech 1964 – 1977), spolupracuje s Komorní filharmonií Pardubice a Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK. V roce 2018 se stal varhaníkem ve Velechrámu sv. Barbory a v kostele sv. Jakuba, takže jeho kvality byly, podle mého, náležitě oceněny. To se opravdu každému nepovede(sic!).
Na tomto večeru zahrál Rondo F dur skladatele J.Moureta, kdy jsem jednoznačně poznal, že hudební forma, ve které se jeden díl nejméně třikrát opakuje, je skutečně rondem. Poslechl jsem si v jeho provedení též skladby J. Pachelbela Ciaccona F dur, L. Beoëllmanna Toccata a hlavně jeho vlastní kompozici Toccata na chorál Salve Regina. To, že byl výborným korepetitorem při vystoupení sopranistek, jsem již připomněl.
Nemyslete si, že po závěrečném sólovém zpěvu tohoto večera pustili posluchači J. Ryklovou z jeviště. Vůbec ne. V důsledku nepřetržitého potlesku publika, pak ráda přidala árii Jenůfy z Janáčkovy opery Její pastorkyňa. Pak teprve nastal ten pravý nefalšovaný a neutuchající aplaus vestoje, kterým se na výsost spokojení diváci s umělci rozloučili.
Miloslav Samek
Přidávám pozvánku do Rožďalovic, kde bude v září Jana vystupovat .
Olda Suchoradský
.jpg)