Ve svém životě jsme mnoho koncertů nenavštívili. Je to tak trochu ostuda, ale máme pro to své důvody. Žili jsme na vesnici, dost daleko od center, kde se konají. Neměli jsem auto a hlavně – neměli jsme na to čas. Dělali jsem jako učitelé spoustu věcí mimo školu, jak ve své vesničce, tak i s dětmi na školách, kde jsme působili. Mám-li přeci jen na něco vzpomenout, tak to bylo vystoupení zpěváka Josefa Zímy na Zahradě Čech v Litoměřicích, někdy v 90. létech. Bylo to jen pár písniček a hodně zdálky. I přesto to byl pro nás zážitek.
Všechno jsme si vynahradili po přestěhování do Hradce Králové, v roce 2013. Vzpomenu na některé z těchto námi navštívených akcí.
Tou prvou byl koncert pěveckého sboru Smetana těsně před Vánocemi v Chlumci nad Cidlinou. Konal se v místním kostele na náměstí a na programu byla vánoční mše J. J. Ryby: HEJ MISTŘE, VSTAŇ BYSTŘE. Jeli jsme tam zvláštním autobusem se sborem, což nám umožnili naši milí Brandejsovi, kteří ve sboru léta zpívají. Víc, než koncert nás oslovila nálada zpěváků v autobuse, kde kolovalo několik lahví s povzbuzující tekutinou pro zahřátí od těch, kteří v té době něco slavili. Byli jsme tou atmosférou šokovaní, ale zároveň i okouzlení.
Další koncert, který mně napadl byl koncert sboru JITRO, kde zpíval náš synovec Čestmír. Konal se bývalé reálce, dnes Zdravotnické škole v Komenského ulici. Pro mne velmi památné místo. Tatínek zde kdysi studoval, později také chvíli učil. A já jsem tam 2 roky chodil, když v naší Osmiletce v Šimkově ulici nebylo místo a ve 4. a 5. třídě nás tam mimořádně přestěhovali. Ale k samotnému koncertu. Konal se a v nejvyšším patře, v bývalé kapli, kam se za naší školní docházky samozřejmě chodit nesmělo. Nádherné prostředí, krásný koncert, za účasti rodičů Brandejsových. Synovec Čestmír koncert moderoval (na snímku je zcela vpravo) a pro nás to bylo boží setkání, v místě, které bylo pro naši rodinu tak symbolické.
V dubnu 2014 jsme se zúčastnili zajímavého koncertu seniorského sboru ZPÍVÁNKY z Olomouce, který se konal v dopoledních hodinách v Literární kavárně Městské knihovny ve Wonkově ulici v HK. Soubor byl v Hradci již několikrát, na pozvání jedné z kavárnic, která měla v souboru svoji babičku. Představení pro naplněnou kavárnu bylo krásně sestaveno. V prvé části soubor ženy v bílém, po přestávce stejný soubor převlečený do tmavého, i s muži – seniory. Nakonec pohybový tanec s barevnými deštníky a stuhami. Představení bylo fakticky nezapomenutelné.
Další fota z koncertu jsou ZDE : www.zonerama.com/FotogalerieMOSDHK/Album/7097797
O prázdninách stejného roku se konal v Husitském kostele v HK napůl soukromý koncert souboru PICCOLO CORO z Prahy, který byl v HK na letním soustředění a na jeho konci uspořádal své vystoupení v tomto krásném místě. Pozvala nás na něj spolužačka z SVVŠ JKT v HK Vlasta Martincová, která je dlouholetou členkou soboru. V nádherném programu jsme se těšili nejen my dva, ale i další spolužačka Marta Kynčlová s manželem Jardou.
2. září proběhla v Městské knihovně vernisáž fotografií našeho profesora matematiky p. FRANTIŠKA KUŘINY. Zajímavá byla pro mne tím, že jsem se tak trochu zasloužil o její konání, když jsem vyjednal s vedením knihovny prostor i datum, kdy byly nádherné fotografie pana profesora možné na celý měsíc vidět. Na vernisáži bylo plno hradeckých osobností, také jeho studenti a kolegové, dále rodinní příslušníci i přátelé. Moc krásný zážitek.
Na Zimním stadionu jsme nebyli diváky na hokeji, ale na vystoupení ALEXANDROVA PĚVECKÉHO A TANEČNÍHO SOUBORU Z RUSKA. Měli v HK úspěch, za přítomnosti několika tisícovek diváků. Mezi nimi my dva a manželčina sestra Miluška, také s manželem. Moc jsme si to užili a obdivovali nejen pěvecké, ale i taneční výkony vystupujících.
30.10 2014 jsme na STŘELNICI zažili nezapomenutelný koncert zpěvačky Věry Špinarové. Ve více než dvouhodinovém koncertu přednesla naživo svoje největší hity, včetně toho závěrečného: JEDNOHO DNE SE VRÁTÍM, který musela dokonce 2x opakovat. Bylo to i naše přání, protože moje žena tuto skladbu v jejím podání doslova miluje.
Sklupůina TAP-TAP z pražského Jedličkova ústavu s XINDLEM X pro nás hrála ve Filharmonii...
Snad tento výčet stačí k tomu, abychom přesvědčili, že jsme tady po návratu do Hradce nelenošili, nešetřili času a ani peněz, abychom dohnali to, co jsme během života zmeškali, alespoň trochu dohnali. Mohl pokračovat ve výčtu kulturních zážitků dál. V roce 2015 a 2016, kdy jsme byli stejně aktivní a pilní. Život nám dovolil prožít pěkné chvíle s našim předními umělci, ale i se svými známými a blízkým, roli diváků. Díky za to…
Připomněl se Olda Suchoradský