Tak jestli někdo čeká, že tu budu psát o Gottovi, Vondráčkové nebo Bílé, je na omylu. Rozhodl jsem se napsat svoji úvahu o jedné jediné zpěvačce, kterou určitě dobře znáte, ale Zlatými slavíky není ovjenčená...
Jde o zpěvačku Marii ROTTROVOU. Včera jsem na ČT 2 o ní shlédl velice dobře udělaný dokument. Nádherně poskládaný, se spoustou písniček, fotografiemi a hlavně vzpomínkami samotné zpěvačky, sdělované mimořádně upřímně a otevřeně. Dokument, který si celý můžete shlédout i vy, tady:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/13516151943-marie-rottrova-to-mam-tak-rada/
Na konci v titulcích jsem objevil, že jeho autorkou je Petra VŠELICHOVÁ, jejíhož otce dobře znám, protože bydlel se svojí rodinou po celé mé dětství vedle nás v Opletalově ulici. Její děda byl hercem hradeckého Klicperova divadla, kde působila i jeho manželka a její babička. S jejím otcem jsem kamarádil. Byli jsme stejně staří, chodili do stejné osmiletky v Šimkově ulici a často jsem u nás doma spolu hráli šachy.
Zde je její životopis:
Narozena v roce 1974. S Televizním studiem Ostrava spolupracuje od roku 2000. Režijně se podílí na pořadech Na stopě, Reportéři ČT, Kultura.cz, Zahrada je hra, Náš venkov, Sabotáž, V zajetí železné opony, Tajné akce StB, Ta naše povaha česká, Sváteční slovo. Z její filmografie připomeňme také pořady, které Ostravskou publicistiku charakterizovaly v nedávných letech, jako byla např. Klekánice, Případ pro reportérku, Salon moravskoslezský, Proti proudu aj. Do výčtu pořadů zaměřených na současnou kulturu patří záznamy velkých festivalových akcí, jako byl například finálový večer Anděl 2004, festival Colours of Ostrava 2006, závěrečný koncert Janáčkova máje 2004 nebo olomoucký vokální festival Svátky písní 2007.
Její jméno slýcháme v souvislosti s dokumentem Zločin jménem Katyň, který sbírá domácí i zahraniční ocenění. Na film Zločin jménem Katyň navázal v roce 2008 dokument nazvaný Lebka, který přibližuje konkrétní osud jedné z obětí masových poprav. V poslední době zaujal také dokument Sen o nejtěžší hoře světa o českých horolezcích, kteří kdy usilovali o druhý nejvyšší vrchol na světě. Tento výkon je věcí nejvyšší prestiže mezi horolezci, uskutečnit jej se podařilo prozatím jen dvěma Čechům. Naposledy to byl Libor Uher. (ČT uvedla v rámci Večera na téma, 27.4.2008). Z dalších dokumentů s rukopisem Petry Všelichové jmenujme: Ostrava komorní, Zatajené popravy, Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy a z nejnovějších Dvacáté století Oty Filipa, Evropa za klavírem, Blbost smrdí od hlavy a další.
A když už jsme u toho životopisu, tak přidám ještě ten Marie Rottrové. Je velmi pestrý, stjně jako film, který o ní natočila Petra Všelichová.
Životopis (biografie) :
Ostravská "Lady soul" Marie Rottrová (1941) vyrůstala v hudební rodině operní zpěvačky a varhaníka, přesto po maturitě na gymnáziu v Bohumíně chtěla dále studovat práva.
V r. 1960 se zúčastnila (jako úřednice ze spořitelny) soutěže talentů a i když skončila čtvrtá, byla jí nabídnuta spolupráce s Čs. rozhlasem. Profesionálně začala zpívat až v 29 letech, kdy už byla mámou dvou malých synů - Martina (1964) a Vítka (1966) z manželství s muzikantem V. Kučajem. Po 10 letech se jejich rodinný život rozpadl, mladá zpěvačka zůstala s dětmi sama.
Nejprve zpívala se skupinou MAJESTIK a Věru Špinarovou, další ostravskou pěveckou hvězdu doprovázela skupina FLAMENGO (později PLAMEŇÁCI) - po několika letech se zpěvačky v kapelách prohodily. V polovině 70.let se M.Rottrová provdala podruhé a s manželem G. Burgesteinem se odstěhovala do Německa, po rozvodu se záhy vrátila do Československa.
V letech 1981 - 87 si získala velkou oblibu svým televizním pořadem DIVADÉLKO POD VĚŽÍ a nádherné písničky pro ni skládali J. Wykrent, J. Fikejzová, Z. Borovec nebo J. Nohavica. Romantické hity jako - Lásko, voníš deštěm, Kůň bílý, Markétka, Řeka lásky, Skořápky ořechů, Ten vůz už jel nebo Zřejmě letos nikde nejsou kytky dodnes slýcháváme z několika rozhlasových stanic stejně jako populární duety S tím bláznem si nic nezačínej (P. Bobek) a Klíč pro štěstí (J. Bartoška).
Několikrát se mihla i v televizi - Silvestr na přání aneb Čí jsou hory Kavčí? (1977), muzikál Neberte nám princeznu (1981), hudební pohádka Plaváček (1986), seriál Bigbít (1998), nazpívala ústřední melodie ve filmech Smrt si vybírá (1972), Léto s kovbojem (1976), Kam nikdo nesmí (1979), Prázdniny pro psa (1980).
V současnosti prožívá comeback po létech menší stagnace, žije s mladším přítelem - podnikatelem Milanem Říhou (1957) v domku v Kolovratech u Prahy, ráda plave a chodí na dlouhé procházky se psem a největší radost má z vnoučat Bruna, Maxe (od syna Vítka) a nejmladšího Milla (starší syn Martin žije s rodinou v kanadském Torontu).
Autor: Angelika2808
A jako ukázku ještě jednu z jejich nejznámějších písní od skupiny Black Sabbath, kterou opatřil českým textem Jaromír NOHAVICA:
LÁSKO VONÍŠ DEŠTĚM
Jde déšť a já jdu s ním
jdu městem jež znám
a hledám stopy včerejší včerejší
jdu stejným směrem jak dřív
a vzpomínám
a všechno zdá se krásnější
Ach Lásko voníš deštěm
tady si řek
myslím že vítr tehdy vál vítr vál
jsou to už stovky let
kabát si svlék
a byl mi velký ale hřál
krásná Lásko
Jak dlouho dlouho ještě
půjdu ti vstříc
člověk je velmi krátce živ krátce živ
má Lásko voníš deštěm
jsi z plískanic
však hřeješ stejně jako dřív
fotky
I déšť jak dřív je stejný
i já já jsem táž
Jen cosi skříplo v orlojích v orlojích
Byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš
Jdu deštěm ve tvých šlépějích
ó má Lásko
Text i dnes sestavil Olda Suchoradský