Ony byly divné už ty loňské. Ale nikoho ani ve snu nenapadlo, že na tom budeme špatně ještě za rok. Mnohem hůře a skoro beznadějně. Pokusím se zamyslet, jak k tomu všemu vůbec došlo a pokusím se o prognózu, jak to bude o Velikonocích za rok, v roce 2022.
Rozdíl v počasí proti loňsku nebyl letos nebyl podstatný. Ráno bylo skoro 10° C a přes den o 10° C více. Sluníčka sice moc nebylo a odpoledne i trochu zapršelo. Také v programu dne to bylo podobné. Vstali jsme po 7. hodině, nasnídali se, a pak čekali koledníky. Vlastně jen kolednici, naši vnučku Máju. Dočkali jsme se před polednem, kdy přišla koledovat i se svými rodiči. Mája poprvé nejen s pomlázkou, ale i rouškou. Pobyli u nás asi hodinku. Takže něco jako dneska. Jen ten pobyt u nás byl dnes kratší, jen několik minut. Přeci jen, opatrnosti nikdy nezbývá. Ale byli jsme šťastni, že se takto skoro po měsíci dohromady zase spolu všichni vidíme.
Co se od loňska změnilo, to je nálada ve společnosti. Před rokem všichni dodržovali přísná nařízení, jakými byly nejen roušky, ale i zákaz nočního vycházení, zastavení veškerých zábav, ale i činností. I pobyt v přírodě se dodržoval a lidé doufali, že se tak děje v rámci brzkého překonání krize. Je fakt, že v té době jsme byli alespoň v Evropě premianty, s minimálním počtem nových nakažených případů a úmrtí. V nemocnicích se připravovali na příval nemocných, ten se však nedostavil. A tak se začalo na začátku léta rozvolňovat a ve společnosti převládlo vědomí, že jsme snad už „za vodou“. Krutý omyl, který se nám vymstil a způsobil, že na podzim přišla druhá vlna nemoci, daleko větší a s mnoha negativními dopady nejen na zdraví, ale i život našich města obcí. A co víc, ona po Novém roce přešla ještě vlna třetí, která už vážně ohrozila náš zdravotní systém a posunula naši zemi mezi země, které pandemii zvládali vůbec nejhůře. Co do počtu zemřelých na 100 000 obyvatel jsme stále nejhorší, ale i jinak jsou naše ukazatele stále hrozivé, přes neustále přijímaná nová opatření a omezení.
S tím, jak se situace nelepší, klesá důvěra lidí v účinnost opatření a k celé vládě, která tato nařízení zavádí. Ve společnosti roste nevraživost a vzájemná nedůvěra. Lidé se začínají dělit na ty co chtějí opatření dodržovat a na ty co je sabotují a chovají se přesně opačně. Na sociálních sítích zuří debaty, kam kdo patří a přesvědčuje ty „druhé“ jak by se měli chovat. Shánějí se argumenty pro jeden a druhý názor. Někde to jde dokonce napříč rodinami a třeba i manželstvími. Něco, co já osobně nepamatuji, ač jsem už velký pamětník a leccos jsem zažil. Lidé se navzájem udávají, ty co nedodržují co se má. Sousedi se přestávají zdravit, nebo dokonce na sebe zatím snad jen slovně útočí. Je to zlé a je to těžké. Kdo to má soudit? A jak?
Mohl bych taky hledat viníky toho co se děje, ale neučiním tak. Zařadil bych se do řady těch bojovníků za nejrůznější „svobody“, jež nám jsou prý odpírány. Tito hlasatelé však zapomínají, že nám všem (nebo skoro všem, protože oni to tak necítí), jde o život. Bojuje se za zrušení nouzového stavu, omezen očkování tou či onou vakcínou, možnost scházet se, slavit cokoliv. Frustrovaní jsou zvláště mladí lidé, kterých se to omezování jakoby netýká (myslí si, že jsou nesmrtelní). Oni cítí, že jim utíká čas k plnohodnotnému životu, který jim už nikdo zpátky nevrátí.
Že si nevymýšlím, přidám z pohledu na dnešní Zpovednici.cz, kde se vyznavači a odpůrci častují velmi nevybíravě:
PROČ MĚ FURT OHROŽUJE?
Může mi někdo vysvětlit, proč můj manžel prostě nedokáže dodržovat nařízení vlády, když to má jakoby váhu zákona, a furt mě ohrožuje úplně zbytečnými sociálními kontakty? Dneska byl zase na oběd u fotra, zbytečně a nelegálně. Je to zakázané kromě případů nutné péče a on je zcela schopný se o sebe postarat, dokonce normálně pracuje. A taky někdy odejde a přijde domů po 21. hodině a tvrdí mi, že se byl projít... Jasně, sám by se 6 hodin procházel venku a přišel domů po večerce... Nebo přijde ve 23 a tvrdí, že byl v práci... Mně je to úplně jasné, že má zbytečné sociální kontakty... Jako mně je to celkem jedno, co jeho zdraví, ale dokud bydlím s ním, tak bych si ráda zachovala zdravé plíce...
A nezajímá mě rodina a svátek... Taky bych třeba ráda navštívila rodinu, ale počkám, až to bude legální, tak pár týdnů mě nezabije, ještě že máme ty telefony a počítače...
Fakt mě to sere, cítím se ohrožená a bojím se.
Diamond vampire Žena26
05.04.2021 15:41:44
"a přišel domů po večerce"
V kolik mají muži ve vaší rodině večerku? Jakože se na to nepřišlo při večerní kontrole počtů, nebo pak máte ještě jednu na ložnicích nebo co?
Odpočinek Muž51
05.04.2021 15:34:56
Jsi nemocný člověk
Liberecak Muž22
05.04.2021 15:33:24
Zbytečně a nelegálně.
Já se vůbec nedivím, že máte problémy ve vztahu.
HaruPoppo Žena20
05.04.2021 15:29:30
Doufám, že se nebudete rozmnožovat.
leafroller Muž33
Tak to je jen malá ukázka toho, co se dnes u nás v republice děje, přestože jsou stále ještě Velikonoce. Nechci na svém blogu zveřejňovat další, a ještě ostřejší reakce, proto pro dnešek končím.
Velikonočně zakoledoval Olda Suchoradský