Z blogu Vlastimila Vondrušky:
Jsem znechucen z toho, co se v posledních dnech děje.
Světem se šíří zákeřná nemoc. Už samotné diskuse, jestli je
hodně nebo málo zákeřná, jsou směšné./*Je to nemoc a tečka, píše
Vlastimil Vondruška na svém blogu.
Za virus (samozřejmě pokud nebyl vyroben uměle) nemůže
nikdo. Ale i pokud byl vyroben uměle, rozhodně za něj nemůže
naše vláda. Za to, co se děje, také nemůže vláda, ale virus.
Jenže my rádi hledáme viníky, rádi někoho pronásledujeme a
urážíme. Je zoufalství číst nebo poslouchat donekonečna se
opakující komentáře těch politiků, lékařů, umělců a novinářů,
kteří si často hojí spíše své ego a mindráky, než aby se
pokoušeli hledat rozumná slova. Většina z nich nechce někomu
pomáhat, ale mantrou je „já to přece říkal už dávno“ a „vláda to
celé dělá špatně“. Druhá poloha podobných vystoupení je fňukání.
Úplně jako živá voda na mne zapůsobil rozhovor s jakýmsi
obchodníkem zjevně s vietnamskými kořeny, který konstatoval, že
se mu opravdu nedaří, nemá příjmy, ale nějak to musí vydržet.
Pak následovalo padesát českých podnikatelů a umělců, kteří
houfem vysvětlovali, že jim vláda musí pomoci, jinak zkrachují.
Ekonomika je složitá a finanční toky povedou ke krachu mnoha
podnikatelů, jenže to je přece normální. Kdo nestojí na pevných
nohách, nemá rezervy a žije jen okamžikem, ten prostě bude mít
problémy. Firmy vznikají a zanikají, lidé se rodí a umírají,
katastrofy přicházejí a odcházejí.
V kritických situacích má člověk zatnout zuby, zmobilizovat síly a rezervy, a
snažit se přežít. Jediná možnost, jak se v krizových
situacích nezhroutit, je myslet na budoucnost, přemýšlet, co
mohu odvrátit a co ne, a co budu dělat, až se situace
zlepší. Ohlížet se dozadu a spekulovat o tom, kdo za to může,
je totální hloupost. Kdo může za povodně, viry či klimatické
změny? Mocná příroda. A my musíme dělat vše pro to, aby nás
nesmetla, a ne mezi sebou hledat viníky.
Jsme neuvěřitelní. Na jednu stranu chceme vybít skot,
nahradit automobily se spalovacími motory všestranně
komplikovanějšími elektromobily (a jak se zdá, zdaleka ne tak
šetrnými k životnímu prostředí, jak aktivisti doufají) a
zaplavit Evropu miliony nekvalifikovaných a těžko přizpůsobivých
lidí. To nám nevadí a tváříme se, že nás to nijak nebude
omezovat. Pak ale přijde virus a my se hroutíme, pokud nám
zavřou bary, divadla a nebudeme moci jet na dovolenou k moři.
Ochotně ničíme tradice a odvěký řád naší evropské civilizace,
ale nepřežijeme měsíc v karanténě doma.
Místo rozumu čekáme na to, co nám kdo nařídí, co
kdo za nás udělá, co nám řeknou v ČT. Pod tlakem nás, lidí, se
před létem uvolnila opatření, jak zabránit dalšímu šíření viru.
Uvolnila se proto, že bychom asi povstali, pokud by nás
nepustili na dovolenou do Chorvatska, pokud bychom nemohli sedět
v barech a opíjet se, pokud bychom se nemohli zfetovat na
technoparty. Ti hloupější okázale slavili konec koronakrize.
Vždyť to přece řekli naši politici (a zasloužila se o to
samozřejmě opozice) a hlásili to v ČT. Ti chytřejší, kteří vědí,
že se nedá věřit ani politikům, ani ČT, se dál chovali opatrně V
situaci, jako je tahle, je totiž jedinou možností být odpovědný
dobrovolně.
Nic z toho současná společnost, nebo alespoň ta
hlasitá, viditelná a přemoudřelá menšina, nechápe Každý má
samozřejmě právo na svůj názor a právo ho vyslovit, ale my
nemáme povinnost to poslouchat. Teď vás napadne, že jsem nějaký
moc přemoudřelý a dělám totéž, co sám kritizuju. Já to ale dělám
účelově, protože se na svém blogu už diskuzemi o koronaviru
zabývat nebudu. Kdo chápe, poradí si i bez moudrých rad, a kdo
nechápe, tomu holt není pomoci. Je otázka, zda se vůbec dá
pomoci naší zjemnělé, zlenivělé, poblouzněné a nesamostatné
moderní civilizaci. Jenže je pravda, že podobné krize oddělí
zrno od plev, protože každá bouřka vyčistí nebe a přijde zase
slunce. A bude svítit hlavně těm, kdo se nehroutí a umí se o
sebe postarat sami…
Zkopíroval pro blog POSKOLNÍČEK Olda Suchoradský