Existuje ještě něco jako hrdost na místo, kde žijeme, kde jsme se narodili a kde s největší pravděpodobností i zemřeme. Pokusím se v seriálu textů najít spojitost člověka a místa kde prožil většinu svého života.
Ve dvacátém prvním století jsme obklopováni ze všech stran konzumní společností, výdobytky moderní technologie, rychlou módou, produkty dovezenými přes půl světa až na pulty našich obchodů. Můžeme poslouchat stejnou hudbu, oblékat se totožně a jíst takové potraviny jako na druhé polovině zeměkoule. Má to mnoho nesporných pozitiv přispívajících ke komfortu a kvalitě našeho života.
Na druhou stranu si však můžeme položit otázku, zda se v západním světě jeho rozličné kultury nenivelizují a pomalu nemizí, nebo dokonce někde se nevytratily zcela z našich životů. Lidé kolikrát znají lépe státy za oceánem než rodnou půdu, místo, kde se narodili a kde mají své kořeny, kde žili jejich předci; kulturu rodného kraje mají v krvi, a přesto na ni snad zapomněli.
Úvahy nad znalostí a poznáváním svého kraje mě přiměly se dále více do hloubky zajímat o mé rodné město Hradec Králové a proniknout do kulturního života jeho obyvatel.
Nejdříve vysvětlení několika základních pojmů. Co je to LIDOVÁ KULTURA? Je projevem určité skupiny lidí a je ohraničena jak společensky, tak časově a místně
Dělí se na hmotnou lidovou kulturu a duchovní lidovou kulturu. Za hmotnou lze označit lidové stavby, keramiku nebo kroje. Lidový tanec, písně, obřady a lidová slovesnost se řadí mezi kulturu duchovní.
Lidé slavili svátky, děkovali bohům za úrodu, přízeň, ochranu. Jednotlivci také často upravovali nápady jiných, vkládali vlastní iniciativu. FOLKLOR obsahuje znaky duchovní lidové kultury, zahrnuje i výtvarnou stránku lidové kultury.
O zachování folkloru na Hradecku se více méně starají folklorní soubory na rozdíl například od moravských regionů, kde „se folklor žije“. Folklorem se zabývá FOLKLORISTIKA. Nadřazenou vědou folkloristice je ETNOLOGIE (etnografie), věda, která se zabývá vytyčením jednotlivých oblastí a jejich kulturním projevem.
Co je a kde se nachází HRADECKO ?
Česká republika je etnograficky rozdělena na jednotlivé REGIONY jako např. Kozácko, Plzeňsko, Chodsko, Prácheňsko, Podorlicko. Regiony dále můžeme rozdělit na SUBREGIONY.
Hradecko je SUBREGIONEM POLABÍ, které zabírá oblast úrodné Polabské nížiny. Dalšími polabskými subregiony jsou Pardubicko, Chrudimsko, Mladoboleslavsko, Kutnohorsko, Kouřimsko, Čáslavsko, Poděbradsko, Nymbursko, Mělnicko, Kolínsko, okolí Jaroměře, Přelouče a Brandýsa nad Labem. Centry těchto oblastí jsou větší města, podle kterých nesou subregiony své jméno. Pokud se podíváme na tato města na mapě, zjistíme, že byla zakládána kolem velkých řek, jako je Labe, Orlice nebo Chrudimka.
Pomyslný region Polabí soutokem Labe s Vltavou v Mělníce končí. Dříve se oblasti etnograficky rozdělovaly jiným způsobem, a proto bylo Polabí součástí středních Čech včetně Prahy, i když geograficky tomu bylo jinak.
V POLABÍ najdeme mnoho společných znaků ať už v tanci, tradičním odívání, stravě, nebo v lidové architektuře. Díky úrodné půdě zde mohli zemědělci pěstovat pšenici a cukrovou řepu a tím si vydělali na slušné živobytí. Polabí se proto říká „Zlatý pruh české země“. Byl to tedy bohatý kraj, to se odráželo na oblečení, lidé si mohli dovolit dražší látky a venkovský oděv postupně měnili za městský. Na vesnicích byly nejčastěji k vidění dřevěné roubenky s cihlovou či kamennou podezdívkou. Bohatší rodiny si mohly dovolit velké zděné patrové statky, které mívaly zdobený štít i průčelí.
Samotný Hradec Králové leží na soutoku řek Labe a Orlice. Je kolébkou mnoha tanců jako např. strašáka, rejdováka a možná i snad nejznámějšího českého tance – polky.
Tato krásná oblast mívala i kroj s osobitými prvky a hudebníci zde vynikali hraním mateníků, písní s proměnlivým taktem.
Na Hradecku společně s Třebechovicemi pod Orebem, Hořickem, Plzeňskem a Veselím se podle zápisu A. Knoblocha z r. 1561 chovaly ovce s nejkvalitnější vlnou, zvané dobrovlnné. Tento fakt se odrážel na ekonomické úrovni v kraji i na tradičním oděvu.
Hradec Králové se také jako významné české město zúčastnil Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. Té předcházely Národopisné krajinské výstavky po celém českém království. Celkem se v českých zemích konalo 174 výstavek a 1 ve Vídni.
Výstavka v Hradci Králové probíhala od 12. do 26. srpna 1894. Podílel se na ní J. Pilnáček nebo Jan Nepomuk hrabě Harrach. Další výstavky v okolí Hradce se uskutečnily ještě před samotnou výstavou v Praze roku 1895, např. v Chlumci nad Cidlinou nebo v Novém Bydžově.
Jako zdroj těchto informaci jsem použil středoškolské odborné práce Elišky Dvořákové.
V anotaci je o autorce napsáno toto:
Autor: Eliška Dvořáková
Škola: První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové,
spol. s r. o., Brandlova 875, Hradec Králové 3, PSČ 500 03
Kraj: Královéhradecký kraj
Konzultant: Mgr. Jiří Aubris, MgA. Klára Blažková
Hradec Králové, 2020
Poznatky přečetl a zveřejnil Olda Suchoradský