Je 20. únor. Od rána u nás zvoní telefon, můj e-mail i Facebook je plný gratulací k mému dnešnímu svátku. Nebylo tomu tak vždycky. Mám jméno po svém tatínkovi a za mého dětství se tento svátek slavil na začátku července, v den, kdy je dnesjeden ze dvou státních svátků. Už nevím, kdy došlo k jeho přesunu na 20. únor, ale vím, že ho tatínek stále slavil v červenci a že tomu tak bylo i u mně. Pak, když mně v únoru každý gratuloval k mému svátku podle aktuálního kalendáře, jsem se rozhodl změnit termín oslav na ten den, jak to dnes je v kalendáři. O svém jméně jsem hledal všelijaké zajímavosti a já tu dnes alespoň něco, v den své kmenové oslavy, uvedu:
Na Wikipedii jsem si o svém jméně pročetl toto:
Oldřich je jméno pocházející ze starohornoněmeckého Uodalrich a znamená zhruba Bohatý pán či Odkaz předků (uodal – dědičný statek, odkaz , rich – bohatý). V českém občanském kalendáři má svátek 20. února. Domácími formami jména jsou Ola, Olda, Olek, Oldřík, Olík, Oldříšek.
Cizí varianty
Ulrich – anglicky, francouzsky, německy
Odalric – katalansky
Oldrich – slovensky
Ódor – maďarsky
Ulryk, Ryczek – polsky
Ulderico – italsky
Uldis – lotyšsky
Ulrik – dánsky, nizozemsky, maďarsky, norsky, švédsky
Huldericus – latinsky
Domácí podoba: Olda, Olin, Oldříšek, Olík, Olouš, Oleček.
U nás v rodině jsem byl ještě Oldík, Oloušek, Oleandr, Olďajzn (tak mně někdy oslovovala moje sestra Evička, když já jsem jí říkal v době zlosti Evajzna). To ale byla mezi námi velká výjimka, že jsme si nějak nadávali. Naopak, po celý život jsme si navzájem pomáhali.
Slavní a známí Oldřichové:
Oldřich Augsburský (Ulrich, Udalricus; 890- 973), augsburský biskup a světec
Oldřich († 1034), český kníže
Oldřich Brněnský († 1113), brněnský kníže
Oldřich (syn Soběslava I.) (1134– po 1176)
Oldřich III. Korutanský (1220-1269), korutanský a kraňský vévoda, vnuk krále Přemysla Otakara I.
Oldřich z Lichtenburka (kolem 1260-1313), český šlechtic a pražský purkrabí
Odorik z Pordenone (Oldřich Čech; (1276/1281 – 1331), minorita, misionář a cestovatel
Oldřich II. z Hradce († 1312), český šlechtic
Oldřich III. z Hradce (kolem 1298 – 1348/1349), český šlechtic
Oldřich I. z Rožmberka († 1390)
Oldřich II. z Rožmberka (1403-1462), šlechtic, vůdce katolické strany
Oldřich Prefát z Vlkanova (1523-1565), astronom a cestovatel
Oldřich Černík - český komunistický politik a premiér ČSSR (1968-1970)
Oldřich Holub (1924 – 2013), český malíř, krajinář.
Oldřich Kaiser – český herec
Oldřich Kašpar – český iberoamerikanista
Oldřich Vlach – český herec
Oldřich Vízner – český herec
Oldřich Navrátil – český herec
Oldřich Nový – český herec
Oldřich Lipský – český filmový režisér
Oldřich Kulhánek – český grafik a ilustrátor, autor českých bankovek
A ještě pár vzpomínek na oslavy a kamarády či žáky s mým jménem. Na Osmiletce v Šimkově ulici byla naše třída ve smyslu přítomnosti spolužáků se jménem Olda vskutku jedinečná. V jedné třídě nás bylo 5 spolužáků s tímto jménem.Dodnes si pamatuji Oldu Hynka (můj největší kamarád z této školy, se kterým jsem řadu let seděl ve stejné lavici), dále Oldřicha Mělku, Oldu Zapadlo a 5. byl Olda Struna. Je zajímavé, že jako učitel jsem učil za 40 let pouze 3 Oldřichy. Jeden byl v Kopidlně (Olda Havíř), jeden v Rožďalovicích (Olda Petrtýl) a jeden (Olda Kraus) v Křinci. Oldů všeobecně u nás ubývá, což ukazují statistiky¨. V současnosti je u nás něco málo přes 24 000 chlapců a mužů se jménem Oldřich, což je až 105. jméno v pořadí jmen chlapců. Věkový průměr této skupiny je 60 let, což ukazuje, jak nás ubývá, mladší nástupci prostě nejsou. V Hradci Králové jich je 390, v okrese HK 440, kraji 580.
V mém roce narození 1945 jich bylo 482, nejvíce se jich narodilo v roce 1950, kdy bylo Oldřichů 770. V roce 2008 bylo nově narozených nejméně, pouhých 33 v celé republice.
Sestra Evička mně poslala na oslavu méhodnešního svátku vzpomínku na oslavy v našem dětství: „Dříve bývalo jméno Oldřich v naší rodině oslavovaný na začátku velkých prázdnin. Ráda vzpomínám, že to bývalo skoro vždy ve Mlýnci a nechyběly nikdy dobrůtky z kopidlenské cukrárny u Kořínků. Indiánky byly – no, mňam! A ta zmrzka!*
Moje Jaruška se svojí sestřenicí Boženkou a jejím manželem Mirkem Skořepou.
Dnes jsme oslavili můj svátek obědem v Černigovu, kam mně pozvala a všechno platila moje dtahá Jaruška. Moc se nám to vydařilo. Pan vrchní se dozvěděl důvod naší návštěvy a bylo to vidět na rychlosti obsluhy i kvalitě přineseného jídla: Skvělá polévka Kulajda, já si jako druhé jídlo dal rajskou omášku s hovězím a knedlíky. Jaruška si vybrala smaženou panenku se šťouchanými brambory. Oba jsme opuletní oslafu zakončili tradičnímj zákuskem Tatran (poloviční a kávu), k tomu minerálku (Jára) a já tonik. Oživením byla skutečnost, že si k nám přisedl v průběhu oběda Petr Žoček st. a jeho přítelkyně Petra. Byla to náhoda, nebyli jsme dopředu domluveni. Skvěle jsme si, po dlouhé době pohovořili a vyslechl jsem mnoho pěkných slov o sobě, ke svému svátku.
Jinak mi během dne vola dávný spolužák a kolega, ředitel školy Fanda Černý, dále včelař a kamarád Jarda Vích z Bukvice, šachový spolupracovník z Kopidlna Fanda Drbohlav, a desítky (možná i stovky) bývalých žáků na Facebooku (ještě jsem to nestihl všechno přečíst).
Prostě byl to pro mne velmi povedený a sváteční den. I proto, že bylo jako na jaře, teplo, slunečno a příjemně.
Olda Suchoradský