Ahoj Oldo,
ano, vypadá to, že to Boris dotáhne do konce. Opozice remainers (zůstávající) se bouří, že ten brexit lidé chtějí oslavit. Je to veliký krok, doufejme že dopředu.
I Britové, kteří byli proti němu už chtějí, aby to bylo celé rychle ukončeno a aby se začalo jednat o věcech, které se musí v zemi řešit: nemocnice, školy, díry na silnicích. Měly by se na to teď najít peníze. Bude to chvilku trvat, než se to trochu uklidní. Bude to hodně záležet na tom, jestli Velká Británie bude nadále prosperovat.
Tady u nás ve Skotsku se nacionalisté bouří. Chtějí druhé referendum na odtrženi od Velké Británie. Říkají, že je to nedemokratické jim upřít nezávislost. Ale po předešlých volbách, jak nacionalisté prohlásili, jednou za generaci! Skotové zvolili zůstat součástí Británie. Na každou osobu ve Skotsku vláda ve westminsteru posílá ročně extra £1.700 liber. To se moc nelibí Angličanům. Oni tolik nedostanou. Je to už 5 let, co se tu posledně volilo. Situace však nezůstává stejná. Obyvatele Skotska stárnou. Je tu spousta alkoholiku a narkomanu, takže málo lidí platí daně a jsou na VB závislí. Teď házejí peníze na nové pouliční značky, které chtějí v galickem (skotském) jazyce. Spočítalo se, že minimálně 700 lidi ve Skotsku umí číst a psát galicky, ale nové cedule si prosazují. Další referendum za nezávislost Skotska Boris Johnson zakázal, ale SNP strana to bude znovu prosazovat.
Některé známé osobnosti, tzv. luvies jako Hugh Grant, Emma Thompson...prohlásili, že se z VB kvůli brexitu odstěhuji. Ale moc se k tomu nemají. Manželova neteř také prohlásila, že se odstěhuje. Ale asi změnila názor. Teď odjela do Kambodže a Laosu učit jógu a šamanství. Vrací se v březnu. Je to vegetariánka, která má svůj vlastni business školu jógy v Oxfordu.
Ale teď něco z jiného soudku. Včera v noci tu byla zvláštní bouřka. Blesk rozsvítil nejen oblohu, ale celou krajinu. Vypadalo to, jako by někde vybouchla elektrická rozvodna. Ale světla nezhasla a trvalo to celé jen vteřinu. V noci sněžilo, ale na zemi nic neleží. Kopečky jsou nově pocukrované. Všude vylézají sněženky, ocúny, narcisky.
Před 14 dny jsme byli v Edinburghu v divadle na představeni Lion King. Bylo to zčásti k oslavě Lesterovych (manželových) narozenin. Ale vlastně to bylo i pro mě. Už jsem to dlouho chtěla vidět. Petra (dcera) a Darren (její manžel) přijeli za severu, a tak jsme měli společně docela hezky den.
To je asi všechno, buďte zdrávi
Iva a Lester
„Už je to uděláno, už je to hotovo“, zpívá se ve mlýně ve filmové pohádce Pyšná princezna. Přesně tato slova sedí k událostem kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie, který se uskutečnil o půlnoci z 31. ledna na 1. února letošního roku. Co k této události, po téměř 4 letech politických tahanic, ještě napsat? Uvedl jsem to e-mailem, který jsem dostal jen den tímto politickým zlomem, od své spolužačky Ivy Pennington-Kalouskové, která odešla z naší země do Skotska, kde se vdala a mnoho let tam žije. Umožnila nám tak pohled tak trochu z druhé strany. 
Jak se nám odchod VB z EU jeví pohledem z naší maličké země? O tom se nyní pokusím něco napsat.
Zas tak moc se nás to zdánlivě netýká. Ale to je jenom zdání. Odchod Británie není dobrý signál nejen pro nás, kteří jsme byli takovým politickým stínem této významné evropské země a její politiku do značné míry i podporovali. Je to signál, že celý tento kolos států je možné opustit. Kritiků opatření a fungování EU bylo a je u nás víc než dost. A po Brexitu jich bude určitě ještě víc. Nemyslím si že všechno, co k nám přichází z naší ošatky označené jako EU musí vonět. Ale otázkou je, co by s námi bylo, kdybychom provedli CZECHXIT a z EU také odešli. Jsme přeci jen nesrovnatelně menší země, která nemá takový politický a ani ekonomický význam, že by to snad ostatní země muselo mrzet, kdybychom z Unie vystoupili. Možná že někoho hned napadne, že Švýcarsko docela dobře existuje mimo Unii. Jenže srovnávat nás se Švýcarskem, to si snad může dovolit pouze náš premiér ve svém novoročním výlevu. Nejsem ekonom, abych dokázal argumentovat, kde bychom se ocitli a s kým bychom mohli nebo museli spolupracovat. A jestli by to bylo výhodnější, než tomu je dnes, kdy jsme řádnými členy Unie a máme nad sebou její ochranný deštník, o tom silně pochybuji. Navíc se bojím, že dohled vyšší moci by uvolnil ruce různým politickým dobrodruhům, kteří by se bez dohledu Unie mohli svobodně rozjet, tak jak tomu bylo v 90.letech, kdy jsme ve společenství ještě nebyli a důsledky tehdejších kauz řešíme dodnes.
Tak snad jsem se dnes v tomto tématu nedopustil příliš velkého politikaření. Říkám jen svůj názor a nikomu nic neradím, tím méně, že bych někoho k něčemu nutil. Mohl bych po vzoru našeho současného premiéra vypočítat výhody, které nám z členství v EU, jako poměrně malé zemi plynou. To ale snad každý, kdo je objektivní docela dobře sám vidí.
Že nás členství v Unii nutí dělat i nějaká nesmyslná opatření, jako je měnit názvy olomouckých syrečků, pomazánkového másla či tuzemského rumu, beru jako nutnou daň takovému členství a spíše to beru jako určitý folklor spojený s činností aparátu, ovlivňující život v tolika zemích najednou.
Nakonec se vrátím znovu k Brexitu z pohledu naší bývalé spolužačky Ivy. Když jsme se s ní jako spolužáci naposled setkali v hotelu Černigov někdy ke konci loňského září tak jsme poznali, že ona je pro BREXIT, stejně jaké její manžel Lester. Naopak její dcera i s manželem byli proti odchodu země z EU. A nebyla to ve Skotsku výjimka, že radikálnější jsou starší voliči, kteří byli pro změnu a odchod z Unie. Mladým „diktát“ Evropy tolik moc nevadil a proto byli proti změně a za setrvání v Unii. Ale celé Skotsko si většinově BREXIT nepřálo, a dokonce tam hrozí nové referendum o vystoupení Skotka z Velké Británie. Takže kdo ví, co tato změna přinese?! Bude mít i vliv na naše státní příslušníky, kteří tam dlouhodobě pracují, nebo dokonce žijí. Nejede tu už jen o Romy, kteří do Anglie odcházeli údajně kvůli rasové diskriminaci u nás, ale o všechny sem přesídlené občany naší republiky. Problémy, jako cizinci a přistěhovalci budou mít určitě i oni. Řada z nich se už vrátila, nebo se chystá raději vrátit domů.
Je smutné, že místo sjednocování se země spojené společnou myšlenkou tak silně diferencují. Ukazuje se, že takový velký kolos zemí je těžko nějak sjednotit a řídit. Hledat nějaké společné vize a postupy. Jak už to je známo z dějin lidstva, velká monstra se u vlády věčně neudrží. Dokazuje to vývoj ve starověkém Řecku i Řím. V novější historii Německá Velkoněmecká Hitlerova říše, nebo Sovětský svaz na území Ruska. Prostě všechno má své meze a jestli odchodem Anglie nastává rozpad EU, to teprve ukáží příští roky.
Olda Suchoradský