BOŽÍ ZNAMENÍ ANEB JAK JSEM SE STAL VČELAŘEM

Dnes jsem se rozhodl zveřejnit text svého vzdáleného bratránka Vladimíra, který měl "boží vnuknutí, stát se konečně včelařem, o čemž už dlouho uvažoval. ten kamarád, co mu poradil, to jsem byl já ...

 

  K svátku jsem od rodiny dcery dostal knížku ILUSTROVANÉ VČELAŘSTVÍ s radou, že bych mohl začít včelařit. Naše jedlá lesní zahrada nabízí přímo ideální podmínky pro včely. V minulosti mne to již taky napadlo, ale domníval jsem se, že „víkendové“ včelaření, když v místě úlu trvale nebydlím, je obtížné. Proto jsem k této myšlence přistupoval s váháním. Nicméně jsem se rozhodl navštívit kamaráda z dětství. V době, kde mu na to síly stačily, byl nadšeným včelařem a propagátorem včelaření.

  Najednou události nabraly nečekaný spád. Na větvi staré jabloně za chalupou se objevil velký roj včel. Nejdříve jsem ve vesnici začal hledat včelaře, který by o roj měl zájem. Žádného jsem však nenašel. V minulosti jich zde bylo hodně,  ale s postupujícím věkem to vzdali. Jak jsem tak o roji přemýšlel, tak mi to došlo. Včely si mne našly. Je to boží znamení, že mám začít včelařit.

  Kamaráda jsem důkladně vyzpovídal, co mám s rojem dělat a našel jsem kontakty i na další včelaře. Dostal jsem doporučení i na jednoho  v nedaleké vesnici, který by mi s odchycením roje mohl pomoci. Nebyl však doma. Nepomohl mi ani soused, bývalý včelař, s tím, že bez kukly do toho nejde. Bál jsem se, že by včely mohly odletět, a tak jsem se rozhodl, že roj sundám sám. Přehodil jsem si přes hlavu starou hustou záclonu, kožené rukavice jsem si upevnil gumičkou a šel jsem na to. Podle rady jsem roj sklepal do kartonové krabice a dal do sklepa. V krabici to nebzučelo ale přímo hučelo. Šlo to celkem snadno. Včely nebyly agresivní. Jen jedna včelka mne doprovázela až do kuchyně. Žádné bodnutí jsem však neutrpěl.

  Hned druhý den jsem zajel do obchodu s včelařskými potřebami  v Lysé n.L. a zakoupil úl se dvěma nástavky, ochranný klobouk a další nejnutnější potřeby. Druhý den ráno jsem za  vzdálené asistence souseda včelaře přemístil včely z krabice do nového úlu. Úl jsem umístil do sadu, do polostínu pod stromy hned vedle rozkvetlé louky, kde mimo jiné právě kvetl jetel. Pár metrů od úlu byl i bylinkový záhon s rozkvetlým tymiánem, šalvějí a dalšími bylinkami.

  Přemístění nešlo úplně bez problémů. Menší počet včel, které se při sundávání roje rozletěly, se znovu shlukly na stejné větvi. Krabici, kde několik včelek nešlo vyndat, jsem nechal vedle úlu, aby samy mohly vyletět. Když jsem šel odpoledne úl zkontrolovat, čekalo mne překvapení. V úlu nebyla žádná a všechny se shlukly znovu v krabici. Nezbylo mi nic jiného, než je znovu do úlu přesypat. Tentokrát jsem zcela prázdnou krabici odnesl. Snad se jim v novém domově nakonec zalíbí a dočkám se i medu.

 

Vladimír Čížek

Kontakt

DĚDŮV POŠKOLNÍČEK Kollárova 1715/1A
HRADEC KRÁLOVÉ
500 02
776 690 005 suchoradsky@centrum.cz