Andrea ŽELJAZKOVÁ : MŮJ ŽIVOT V KANADĚ

Nahlédli jsme do života mladé učitelky Andrejky Željazkové, abosolventky Hradecké Univerzity, která se rozhodla prožít část svého života v Kanadě. V prvém pokračování popsala svoji cestu do Kanady, v době coronavirové. Dnes bude líčit život v karanténě ...

A co tu budu vlastně dělat?

Budu učit v české škole a dělat au pair. Dvě práce - práce s dětmi, se (zatím to tak vypadá) skvělými lidmi, snad se mi tu bude líbit.

Jaká bude náplň v české škole?

Budu pomáhat se sobotní výukou ve škole, pomáhat s přípravou na hodiny, přípravou školních plánů a dalšími věcmi, které budou potřeba. Na co se ale hodně těším, je pomoc se zlepšením české knihovny. Místní škola tu má pár tisíc českých titulů. Chtějí je sepsat do programu a uspořádat tak, aby byly dostupné a přehledné pro každého, kdo má zájem. Musím říct, že s tímhle nemám žádnou zkušenost a snad i proto se na to o to víc se těším. Navíc mě bude školit nějaký pracovník z univerzity v Calgary, takže dostanu školení zdarma a v angličtině, což je další pecka. Snad si vezmu i nějaký certifikát či co. Ach jo, zase cítím hroznou vděčnost za vše, co se mi děje. Děkuju děkuju, děkuju!

Co budu dělat jako au pair?

Budu žít u rodiny, ve které jsou dvě holčičky a mamka. Původně jsou ze Španělska, pár let poté žily v Česku a teď jsou v Kanadě. Mamka chce, abych s holkama mluvila česky. Je to docela sranda, protože když holky nevědí nějaké slovíčko, řeknou ho v angličtině, já jim ho přeložím a jedeme dál. Mamka rozumí česky a umí i mluvit, ale mluvím s ní hlavně anglicky. A časem snad i trochu španělsky. Takže je celkem sranda, že budeme mít trojjazyčnou domácnost. Těším se na to.

Mamka je učitelka španělštiny a lektorka jógy. Já nevím, ale ten osud asi fakt ví, proč dělá to, co dělá. Před prázdninami jsem zrovna dokončila jógový kurz pro začátečníky a teď žiju v domě s paní, která cvičí jógu doma každý den a občas ve fitku dělá i lekce. 

Co to taky znamená? Že mám skvělou příležitost se naučit španělsky! Bydlím se španělskou rodinou, v okolí mají prý hlavně španělské kamarády, host mamka je učitelka španělštiny. Naučit se jen tak vedle španělsky? Zadarmo? v Angličtině? S rodilými mluvčími? To chceš. A je to zase tady. Vděčnost jako blázen.

Mám pro sebe celý suterén. Svůj vlastní pokoj, koupelnu a velkou prázdnou místnost, ze které si můžu udělat obývák. No, po dobu 14ti denní karantény, kterou musím absolvovat ta místnost bude mít jasnou funkci-prostor pro cvíčo.

Jak probíhají první dny v karanténě?

Dělá se tu z toho dost věda. Na letišti jsem byla snad u tří úředníků, kterým jsem musela vyplnit různé dokumenty týkající se karantény. Je dost možné, že se zastaví u mé hostrodiny, že mi budou volat nebo psát e-maily. Není nad to se naučit při případné komunikaci něco nového v angličtině což (aneb na všem vidět to pozitivní!!!)?

Musím být 14 v oddělené místnosti, používat jiné nádobí a koupelnu. Díky rodině, u které bydlím, mám tohle všechno zajištěné. Plus s jídlem, komunikací, klidem a čistotou. 

Jak probíhá moje karanténa?

Jak jsem již napsala, mám svůj suterén, ostatní bydlí nade mnou. První večer jsme společně večeřeli - já seděla pod schody, holky nad schody a přitom jsme jedly a povídaly si. Dnešní snídani mi udělala starší holčička - Klárka. Připravila mi misku s vajíčky se slaninou a toastem, čerstvý džus, kafe a vodu. Jelikož bylo venku hezky, Carmen (hostmamka) mi obalila stůl a židli plastovým igelitem, prostřela mi, abych mohla strávit alespoň trochu času venku. Seděla jsem tam, užívala si udělanou snídani a sluníčka a připadala si jako někde v luxusní restauraci. 

Ještě bonus-ráno jsem se vzbudila a vidím zprávu od Carmen, jestli si k snídani přeju kafe nebo čaj. Jak říkám - luxusní restaurace a dovolená v jednom. První celý den v karanténě jsem strávila poleháváním, cvičením, pracováním a komunikací s holkama. Uvidíme, jaké budou další dny.

Tolik z dnešního vzpomínáné Andrejky. Zítra budeme pokračovat ...