Včera večer vysílala ČT 1 přímý přenos z vyhlášení nejlepších filmů za uplynulý rok. Pravidelně tuto přehlídku zpolitizované kultury s manželkou sledujeme a většinou se bavíme, nebo rozčilujeme. Přiznám se, že letos to nebylo tolik zlé a moc jsme se nečílili, i když i letos tam bylo několik momentů a vyjádření, a hlavně výběr filmů, nad kterým jsme oba kroutili hlavou.
Nejvíce nominací na ocenění (celkem 15) měl kontroverzní film na téma Bratrů Mašínových. Marně se je snaží glorifikovat posametová garnitura a našla k tomu příležitost právě ve filmu. Čekalo se, že opanují i tuto přehlídku, což se nakonec, ke chvále Akademiků, kteří o ocenění rozhodují, nestalo. Přesto získá film tu nejcennější trofej – FIL ROKU a bude nás reprezentovat na OSCARECH. Teď ještě aby tam tento film vyhrál. Řekl bych, že to však vůbec nehrozí.
Před chvílí jsem si přečetl typický názor na tuto šarádu od jedné filmové kritičky:
Celou dobu, co ten svět kultury pozoruju to není nijak hezký pohled. Svět filmu je zcela zničen, což bylo velmi dobře vidět na včerejším předávání Českých lvů. Nedívala jsem se, způsobovalo by mi to nevolnost. Filmy, na které se nechodí do kina, bohatě dotované státem, nikoho moc nezajímají. Filmové umění už není pro lidi, dělá se zištně a pro peníze, přes politická témata.
Vycítila jsem to už tehdy v těch devadesátých letech dost dobře a odešla jsem včas. Už je jen ideologie a nekvalitní komerce, která cílí na nejnižší pudy a je vypočítaná pouze na zisk. Skutečné umění se ztratilo někam do hlubokého disentu...
A ještě jeden ohlas z internetu:
Půlka národa se směje studentce Darje – vítězce studentského Českého Lva, a druhá půlka národa se pohoršuje nad tím, že se jí ta první půlka směje.
MÁ TO VELMI JEDNODUCHÉ ŘEŠENÍ: všichni vy, co paní plně chápete, ji prostě vyslyšte! Chce přeci, jak jste mi trpělivě vysvětlili, abyste zlepšili pracovní podmínky všem s dělohou na natáčecím place. Tak jí prostě pošlete peníze, ať zaplatí pro těhotné poskoky a pro všechny děti chůvy na 15 hodin denně.
Ale až na vás bude – při přebírání Oscara – za 20 let řvát, že má blbě vychované děti, protože ty chůvy nebyly nic moc, za mnou s tím opravdu nechoďte.
Jak víte, vyhrála jsem loni cenu za nejlepší bar na západním Žižkově. Možná jsem si taky při přebírání ceny u pana radního mohla poplakat, že mám staré vaječníky (a dokonce starší, než tady Darja) a že trávím dost času v baru a že byste mi mohli zajistit lepší pracovní podmínky, protože kvůli vám to dítě nemám. A stejně, jakožto umělci ty filmy samozřejmě dělají pro nás, abychom se umělecky nabažili, já vám poskytuji útočiště, psychologa a umění mixologie v jednom. Ty podmínky si zasloužím o to víc a dělám to samozřejmě na úkor všeho ostatního, protože dělat hostinského je oběť na celý život a většinou to dělají muži, protože podmínky pro nás s dělohou nejsou vůbec ideální.
(A nezkoušejte tady na mě, že všechny zahraniční mini produkce ty podmínky maj. Pokud ano, pak bychom se okamžitě měli zamyslet, jestli ty peníze, co do takových produkcí z dotací plynou, nemají raději plynout třeba na pomoc do válek, Afriky nebo muslimských zemí, kde ženy bičují za odhalení vlasů... Nebo tam jsou ty podmínky v pohodě?!)
Přidám několik svých postřehů:
Nejdříve nějakou tu chválu. Večer měl skvělou režii, svižný průběh, vyrovnané moderátory, s vtipný komentář z nich dávno osvědčeného moderátora Marka Ebena. Jen těch oceňovaných kategorií bylo nějak moc, řekl bych až příliš. A těch oceněných pak ještě víc. Tolik, že jsem měl strach, že skleněné LVI vyhlašovatelům dojdou a na některé se nedostane. Vždyť v několika kategoriích byly i tři za jednu cenu. No, asi to museli mít dobře spočítané.
A moje další postřehy? Ani letos se nevyhnula vyhlášení politika. Už tím, kolik bylo mezi oceněnými Slováků. Až jsem je podezříval, že to byli Češi převlečení za Slováky. A někteří neopomenuli narážet na aktuální dehonestaci slovenské vlády naší vládou, v souvislosti s jejich snahou zastavit válku na Ukrajině. V tom mně byl jejich protest sympatický. Pak tam bylo několik politických narážek, ale nic přes čáru. Dokonale se v tomto smyslu držel Marek Eben, který si dával dobrý pozor, aby se do této oblasti při moderování nedostal. Byl jako vždy velmi originální, a tak jako loni jsem se při tomto přenosu rozhodl navrhnout na státní vyznamenání režisérku dokumentů Olgu Sommerovou, tak letos jsem si potvrdil svoji chystanou nominaci pro Marka Ebena.
Myslím, že to by k letošním „lvům“ tak akorát stačilo a počkáme si, jak dopadnou američtí Oskaři.
Olda Suchoradský